Hofbräuhaus
Budova
pivnice Hofbräuhaus je sice nevalné
architektonické hodnoty, ale dostává se jí ze všech
mnichovských památek snad největší publicity.
V roce 1589 založil vévoda Vilém V. v Alter Hofu dvorní
pivovar, aby ušetřil za
drahé pivo dovážené z Hanoveru.
V Bavorsku bývalo pivo vždy nápojem jak bohatých, tak i
chudých. Pivo se stalo nejrozšířenějším alkoholickým
nápojem poté, co kruté zimy ve 13. a 14. století zničily
bavorské vinice a místo nich se začaly pěstovat odolnější
plodiny jako ječmen
a chmel.
Pivovar Hofbräuhaus se stal nejprestižnější z mnoha
mnichovských politických arén. Právě tady se v listopadu
1921 poprvé při akci označované jako "Schlacht in
Hofbräuhaus" (Bitva o Hofbräuhaus) nechvalně proslavily
Hitlerovy úderné oddíly. Hitler se
pokusil o puč, ale to se
mu nepovedlo, a tak rok 1924 strávil ve
vězení. Zde
Rudolfu
Hessovi, svému zástupci v čele
strany, nadiktoval knihu
Mein Kampf, která měla u čtenářů velký ohlas. Poté byl
propuštěn, ale od 9.března nemohl pronášet veřejné
projevy.
Dnes je tato obrovská pivnice s typickými dlouhými stoly a
s dechovkou velkým magnetem pro turisty. Překvapujícím
faktem je, že dovnitř mohou i psi...
Hitlerův Mnichov
Adolfa Hitlera do Mnichova nejdříve přitáhla
kulturní atmosféra města. Vůči novým avantgartním směrům
zůstal zcela imunní. Jeho malby byly i nadále přísně
akademické a ve městě nevzbuzovaly žádný zájem. Obrátil
se prto k hlučnému německému nacionalismu - na náhodné
fotografii ze shromáždění na náměstí Odeonplatz v srpnu
1914 je zachycen v davu, který radostně vítá zprávu o
vyhlášení války.
Hitler se do Mnichova vrátil jako desátník v roce 1918.
Když se rozhodl vstoupit do Německé dělnické strany
Deutsche Arbeiter-Partei, zabýval se vzděláváním
vojáků v nacionalistickém a protimarxistickém duchu.
V únoru 1920 čítalo jeho obecenstvo v pivnici Hofbräuhaus
až 2000 posluchačů. Sdružení se brzy dostalo do povědomí
jako Národně socialistická německá dělnická strana
Nationalsozialistische Deutsche Arbeiter-Partei,
někdy označovaná jako jako Nacistická strana, jejímž
symbolem byl hákový kříž.
Roku 1923 se Hitler cítil dostatečně silný, proto se
pokusil o puč. Ten však skončil debaklem Hitler se
dostlal do vězení. Při soudním přelíčení nařkl své
žalobce, že jsou spoluviníky listopadových zločinců.
Ti, alespoň podle jeho slov, vrazili v roce 1918 Německu
svým protiválečným hnutím dýku do zad. Z Hitlera se
okamžitě stal hrdina. Ve vězení v nedalekém Landsbergu
s ním zacházeli jako s vzácným hostem. Nepožadovali po
něm výkon vězeňským prací. Mohl organizovat politická
setkání, a dokonce zde napsal knihu Mein Kampf.
Adolf Hitler
V následujícím textu se dozvíš podrobnosti
o Hitlerovi a navíc ti pomůže vyřešit test, ve
kterém máš správně seřadit zpřeházené věty.
Adolf Hitler se narodil v Braunau v Rakousku a pocházel z rodiny celního úředníka. Po vystudování reálky se v roce 1907 marně ucházel o přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění. V roce 1903 mu zemřel otec a 1907 matka. Hitler se posléze odstěhoval do Vídně, kde zpočátku čerpal ze sirotčího důchodu a později několik let žil mezi vídeňskou chudinou a živil se prodejem drobných maleb. V roce 1913 se přestěhoval do Mnichova a na počátku první světové války se jako dobrovolník přihlásil do německé armády. Válku strávil na frontě v Belgii, získal hodnost svobodníka a vyznamenání za statečnost. V říjnu 1918 po plynovém útoku přechodně oslepnul a v lazaretu se dozvěděl o německé kapitulaci. Později Hitler tvrdil, že se v této chvíli rozhodl stát se politikem a bojovat proti Židům, jež z porážky Německa vinil.
Po návratu do Mnichova se Hitler v roce 1919 připojil k jedné z mnoha krajně pravicových antisemitských skupin, k Německé dělnické straně (Deutsche Arbeiterpartei), jež v roce 1920 přejmenovala na Národně-socialistickou německou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP). V programu z roku 1920 žádala tato strana mj. omezení občanských práv Židů. Hitler se brzy stal hlavním stranickým řečníkem a v roce 1921 předsedou strany s neomezenou pravomocí. Jeho pokus o převrat v Mnichově v roce 1923 byl zastaven a Hitler byl odsouzen na pět let vězení. Během pobytu ve - velmi mírném - vězení v Landsbergu sepsal první svazek svého základního politického díla Mein Kampf (Můj boj). Do něj vtělil svůj silný rasový antisemitismus a představu o potřebě znovuzískání „ životního prostoru “ (Lebensraumu) pro německý národ.
Po nezdařeném puči se Hitler rozhodl využít k získání moci prostředky parlamentní demokracie. Když se poprvé NSDAP v roce 1928 účastnila voleb do Reichstagu (Říšský sněm, německý parlament), získala pouhých 2,8% hlasů, o dva roky později - v době hospodářské krize - to však již bylo 18,3%. V roce 1932 se Hitler ucházel o úřad říšského prezidenta, sice prohrál, ale dostal celkem 36,8% hlasů. Největší volební úspěch - 37,3% - získala NSDAP v červenci 1932, ale v listopadu téhož roku již její volební podíl klesl na 33,1%.
30.ledna 1933 jmenoval Adolfa Hitlera říšský prezident Paul von Hindenburg říšským kancléřem. Ačkoli měla NSDAP v této vládě pouze tři z jedenácti ministrů, podařilo se jí terorem a šikovnou politikou zničit zbytky německé demokracie a nastolit diktaturu. Po smrti prezidenta Hindenburga (v srpnu 1934) spojil Hitler funkci hlavy státu a premiéra a přidělil si titul „ vůdce a říšský kancléř “.
Hitler, přestože byl přesvědčený a radikální antisemita, se stavěl proti spontánnímu pronásledování Židů a prosazoval jejich programové odstranění ze společnosti. Ačkoli z politických a hospodářských důvodů uskutečňování protižidovské politiky omezoval či odkládal, není pochyb o tom, že byl vůdčí silou v jejím prosazování. V roce 1935 nechal urychleně vypracovat a schválit norimberské zákony, které se staly právní základnou pro vyřazování Židů z německé společnosti. S přípravou na dobyvačnou válku
začal Hitler „prorokovat“ zničení židovské rasy. Poprvé tak učinil při projevu 30.ledna 1939 před Reichstagem, kde
„prorokoval“, že pokud dožene mezinárodní finanční
kapitál evropské národy do nové války, jejím výsledkem bude „ zničení židovské rasy v Evropě “. Podobné samosplňující se
„věštby“ opakoval Hitler na veřejnosti během následujících let ještě několikrát.
Agresivní válku ve skutečnosti rozpoutal Adolf Hitler a nacistické Německo. Rychlé vítězství nad Polskem a úspěšná invaze do západní Evropy podporovala představu o blížícím se absolutním vítězství Německa. To měl přinést útok na Sovětský svaz. Jako součást války pojímal Hitler také definitivní odstranění Židů z Evropy.
Ačkoli neexistuje žádný písemný Hitlerův rozkaz ke genocidě Židů a dalších skupin obyvatelstva, je zřejmé, že Hitler o ní nejen věděl, ale že ji také schvaloval. Je pravděpodobné, že právě Hitler měl na vyostřování protižidovské politiky velký vliv. Na Hitlerův příkaz byl také zahájen program tzv. euthanázie - systematické vraždění pacientů v německých ústavech. Vítězství nad židovskou rasou považoval Hitler za nutnou součást války, boje za nastolení panství německé rasy v Evropě. Ještě 29.dubna 1945, den předtím než spáchal v Berlíně sebevraždu, vyzýval ve svém "politickém testamentu" k nesmiřitelnému boji proti mezinárodnímu židovstvu.
Dokážeš správně seřadit následující informace ze života Adolfa Hitlera? Pokud si nebudeš vědět rady, přečti si tento článek...
