V Mnichově se nachází celkem tři galerie - Alte Pinakothek, Neue Pinakothek a Moderne Pinakothek. Ve Staré pinakotéce jsou obrazy z počátku 18. století a v Nové pinakotéce se nachází obrazy a sochy z 18. a 19. století. Obě obrazárny doplňuje ještě nově postavená Moderní pinakotéka, ve které jsou díla 20. a 21. století.
Neobvyklým rysem Nové pinakotéky je chronologické uspořádání, které nebere v potaz dělení podle zemí původu nebo uměleckých škol. Návštěvníci tak mohou snadno porovnat přístupy různých umělců, kteří v průběhu staletí pracovali ve stejném období. V Pinakotéce je víc jak 3000 obrazů a 300 soch.
Největšímu obdivu návštěvníků se těší pravděpodobně von Goghovy Slunečnice (1888).

Významní malíři a jejich díla

V galerii je celkem 22 sálů. Znáš následující malíře a jejich díla, která můžeš obdivovat v Nové pinakotéce? Pokud chceš vědět něco bližšího o těchto významných malířích, klikni na jejich jméno. Pokud chceš vědět, jak zmíněný obraz vypadá, klikni na jeho název :-)

Vincent van Gogh

K nejobdivovanějším obrazům v Nové pinakotéce patří Slunečnice od van Gogha. Co vlastně o tomto slavném malíři všechno víš?

Narodil se sice v Holandsku, ale tvorbou a uměleckými spojitostmi byl spíše malíř francouzský. Stál u kolébky poimpresionistického malířství a velmi ovlivnil výtvarné umění konce 19. století a počátku 20. století. Narodil se v rodině váženého zámožného pastora v Groot Zundertu 30. 3. 1853, zemřel 29. 7. 1390 v Auvers-sur-Oise.

Gogh byl víceméně samouk (studoval jen několik měsíců na bruselské akademii), ale již Manet prohlásil: „Ach, amatéři jsou pouze ti, kdo malují špatné obrazy. “ Jeho cesta k malířství byla pracná a složitá, přerušovaná léty, kdy se pokoušel stát prodavačem obrazů i kazatelem mezi nejbídnějšími proletáři, horníky z Borinage, s nimiž sdílel jejich úděl. Za celý život prodal jen jeden, jediný obraz Červené vinice v Arles (dnes v majetku Puškinova muzea v Moskvě). Svět vděčí podpoře Vincentova bratra Thea, obchodníka, že mohl, byť ve velmi skromných podmínkách, za pouhých devět let dovršit svá epochální díla.

Pro Gogha byl rozhodující rok 1886, kdy se v Paříži seznámil s impresionisty a jejich díly. Jeho paleta se rázem mění - hněď, čerň a šeď nahrazují základní, zářivé barvy. Zajíždí i do jihofrancouzského Arles (1886, kde se jeho tóny rozžhavují, vybuchujíce gejzírem barev a dramatem, odpovídajícím temperamentním tahům štětce i hustému nánosu (obrazy Kavárna v Arles, Zvedací most, Slunečnice, autoportréty i portréty).

V Arles žil van Gogh nějakou dobu společně s Gauguinem - jejich cesty se však rozcházely. Gauguinn usiloval o monumentalitu, vyrovnanost, dojem, Gogh naproti tomu o „duševní atmosféru“ (jak psal Theovi), o vyjádření vášní a vnitřního stavu, za něhož obraz vznikal. Tím přímo zapůsobil na futuristy a expresionisty.

Postední Goghova léta v Arles jsou ve znamení posedlosti malířstvím, podobajícím se neustále opakovaným výbuchům génia. Nezřídka vznikaly jeho obrazy, malované pod žhavým, spalujícím sluncem, za jediný den. Pracovní přetížení, snad úpal a zcela určitě skony k duševní chorobě malíře zdolaly. Po několika záchvatech šílenství, které jej přivedly do ústavu pro duševně choré (v péči doktora Gacheta namaloval i svůj poslední obraz Havrani nad žitným polem), se pokusil 27. 7. 1890 o sebevraždu zastřelením a dva dny na to skonal.

Je těžko uvěřit, že van Gogh byl za svého života odmítán a posmíván jako tvůrce divokých a ohyzdných mazanic. Dnes vznikla kolem jeho života celá literatura a jeho korespondence s Theem, dokument bratrské lásky a porozumění.

Barvy - test

Malíři potřebují neustále míchat různé barvy. Dokážeš je správně pojmenovat? Po ověření se ti zobrazí jen špatné odpovědi.